KDU.breadcrumbs.homeAktuálně Aktuality Benešík: Evropská integrace musí být taková, jakou jednotlivé státy chtějí
Zpět

Benešík: Evropská integrace musí být taková, jakou jednotlivé státy chtějí

Přidáno 11. 12. 2017
ČT24 - Události komentáře, 7.12.2017 22:00

Žaloba na Česko, Polsko a Maďarsko kvůli kvótám.
Celý pořad si můžete přehrát zde.

Evropská komise žene Česko, Polsko a Maďarsko k unijnímu soudu, protože neplní uprchlické kvóty. Jak se bude Česko bránit? Jak chce premiér Babiš vyjednat stažení žaloby? Německá sociální demokracie podporuje rovnou vznik evropské federace a kdo to nepodpoří, má jít z Evropské unie pryč. A má se z Unie stát federace, ze které vyhodí všechny, co s federativním systémem nebudou souhlasit? Téma pro státního tajemníka pro evropské záležitosti Aleše Chmelaře (ČSSD), europoslankyni Ditu Charanzovou (ANO), předsedu poslaneckého výboru pro evropské záležitosti Ondřeje Benešíka (KDU-ČSL) a místopředsedu ODS Martina Kupku. Spojíme se taky s naším zpravodajem v Bruselu Lukášem Dolanským a reakce z Polska dodá kolega Miroslav Karas. Toho se zeptáme taky na vývoj tamní politické krize.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Takže už jenom stručně připomenu. Spor o uprchlické kvóty míří k soudu. Evropská komise zažalovala Česko, Polsko a Maďarsko kvůli jejich odmítání.

Frans TIMMERMANS, místopředseda Evropské komise
--------------------
Tohle nemůže být pro ty tři státy překvapením. Mimochodem, vyřešit tento problém není tak těžké, stačilo by projevit solidaritu.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Lukáš Dolanský, zpravodaj České televize v Bruselu. Lukáši, dobrý večer.

Lukáš DOLANSKÝ, zpravodaj ČT
--------------------
Hezký večer, Dane.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Tak výborně, slyšíme se. Prosím podrobnosti k tomu dnešnímu rozhodnutí tak, jak se Evropská komise rozhodla a především proč se tak rozhodla. Jak to odůvodňuje?

Lukáš DOLANSKÝ, zpravodaj ČT
--------------------
No, to odůvodnění je velmi prosté. Oni v zásadě komisaři říkají, že neměli jinou možnost. Oni tvrdí, že neměli jinou šanci a jaksi i pravda to je, protože ty pravidla a ty postupy jsou jasně dané. Komise vyčerpala všechny ty jednotlivé úkony, ty jednotlivé drobné například kroky, které znamenají, že třeba do Prahy se pošle dopis nebo i nějaká neformální schůzka, všechny ty kroky byly vyčerpány a na konci toho všeho je žaloba, protože komise mimo jiné tedy je také strážce smluv a je vlastně strážcem dodržování toho, aby v zásadě všechny státy plnily svoje povinnosti, tak ona musela k té žalobě nakonec sáhnout.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Je to jednomyslné rozhodnutí všech komisařů, anebo vlastně i v Evropské komisi se vedou polemiky o smysluplnosti těch uprchlických kvót a tudíž i o nutnosti vymáhat jejich dodržování?

Lukáš DOLANSKÝ, zpravodaj ČT
--------------------
To jsou dvě otázky. Já, když začnu tou první, tak oni komisaři mají takzvanou společnou odpovědnost za to rozhodnutí, to znamená, že oficiálně to nikdo nerozporuje. Důležité je si uvědomit, že tohle to vlastně není úplně rozhodnutí samotné komise, protože to byly státy, byly to členské státy, které se takto rozhodly. Rozhodly se, že chtějí kvóty. Bylo to na hlasování tehdy na radě ministrů vnitra členských států, jednotlivé státy se takto dohodly, shodou okolností tehdy tam bylo i Polsko, které hlasovalo pro, a bylo to rozhodnutí těch členských států. Proto, když dneska někdo říká, že to je, řekněme, třeba nějaký diktát Bruselu, tak to není úplně pravda, protože kdybychom to takto tato slova měli používat, tak je to spíše diktát těch jednotlivých členských zemí. No, a ty se rozhodly, že takto kvóty budou, takto mají být a komise to v tuto chvíli jaksi naplňuje. Ta druhá otázka, jestli existují polemiky nad tím, jestli ty kvóty byly v pořádku nebo měly smysl, ano, samozřejmě existuje. Jednotliví komisaři někteří si myslí, že kvóty jsou skvělá věc, někteří si naopak třeba neformálně myslí nad tím, že to není, nebyl úplně dobrý nápad. A také vlastně proto během dne mluvili o tom, že by bylo dobře udělat nějaký krok, vstřícný krok právě ze strany třeba České republiky, aby nakonec k té žalobě nemuselo dojít, protože je pravda, že se ukázalo, že ty kvóty úplně nevyšly v tom smyslu, v jakém se vlastně zaváděly.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
My jsme během dne slyšeli, že vlastně teď momentálně se ještě v zásadě nic nerozhodlo, ještě to bude nějakou dobru trvat. Tedy v jakém jsme stádiu? Ta žaloba už je u soudu, anebo se teprve spouští nějaký proces, který nakonec skončí tím, že někdo obrazně řečeno přijde na podatelnu a tu žalobu tam přinese?

Lukáš DOLANSKÝ, zpravodaj ČT
--------------------
Ano, je to ještě dlouhodobý proces. V tuhle, v tuto chvíli například ten samotný akt nebo ten samotný papír ještě není ani v Praze. Ta, opět to má několik stádií. Půjde to nejdříve prokurátorovi a tak dále. Odhaduje se, že samotný ten proces by mohl trvat 2 roky. Já jsem dokonce slyšel neformálně až 2,5 roku, během kterého jsou ještě jednotlivá stádia, která ale znamenají, že například komise může tu samotnou žalobu vzít zpátky.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Takže to by naznačovalo, že Andrej Babiš, který chce přijet do Bruselu a vyjednat stažení té žaloby s tím, že kvóty jsou nesmysl, že má šanci. Má šanci?

Lukáš DOLANSKÝ, zpravodaj ČT
--------------------
No, to dnes naznačovali komisaři, kteří v zásadě mezi řádky říkali udělejte nějaký vstřícný krok, my bychom opravdu vlastně rádi jaksi netrestali členské země, pokud to není úplně nutné. Pojďme se nějakým způsobem dohodnout. Ano, ta šance tady existuje, ta šance je poměrně dost jaksi jednoduchá a je to to, co udělalo Slovensko, to znamená jasně deklarovat ano, my přijmeme určitý počet běženců. Nemusí to být tisíce, nemusí to být statisíce, je to jenom určitá forma, například Slovensko deklarovalo, že přijalo 60 běženců a proto se na ní v tuto chvíli ta žaloba nevztahuje, takže kdybychom my deklarovali nějaký počet právě, řekněme, desítek, možná maximálně stovek, tak by v zásadě došlo k naplnění nějaké minimální kvóty a ta žaloba by se mohla stáhnout. Ale to znamená, že bychom vlastně museli přistoupit na ten samotný princip a existuje tady rozhodnutí české vlády, které jasně deklaruje, že Česká republika nepřijme jediného migranta a v tuto chvíli je tedy velmi těžké jaksi jít proti tomuto rozhodnutí vlády právě Bohuslava Sobotky, které toto deklarovalo ve chvíli, kdy bychom měli být vstřícní a deklarovat naopak, že nějaké migranty přijmeme.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Lukáši, podívejme se, prosím, krátce ještě do budoucnosti. Debatuje se o nových pravidlech pro dělení migrantů. V jakém je to stádiu?

Lukáš DOLANSKÝ, zpravodaj ČT
--------------------
Je to úplně na začátku. Opět, tam se baví nebo politici se baví o několika fázích, jedna například fáze je ta ochrana společných hranic a tak dále, tak to je věc, u které panuje konsensus, tam v zásadě nikdo není proti, peníze na to jsou, takže tam asi žádný problém není. Pak je tady druhá věc, a to je to ten trvalý relokační mechanismus, to znamená trvalé, trvalý systém přerozdělování migrantů, o kterém se také mluvilo. To je věc, která je velmi kontroverzní, tam už není proti tomu jenom Česká republika, ale je proti tomu více jednotlivých zemí, a to je moment, který, nebo to je situace, která teď leží na stole. Politici se o tom baví a je velmi pravděpodobné, že se nedokážou dohodnout, protože k tomu by opravdu musela být velká vůle a nezdá se, že i po, já nechci říct fiasku, ale po tom, jak ty kvóty na začátku nebo ten, ten původní systém kvót vlastně úplně nevyšel, že by se zaváděl nějaký trvalý relokační mechanismus.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Lukáš Dolanský, evropský zpravodaj České televize. Děkuji, Lukáši, na shledanou.

Lukáš DOLANSKÝ, zpravodaj ČT
--------------------
Na shledanou.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Další hostí Událostí, komentářů, státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař. Dobrý večer.

Aleš CHMELAŘ, státní tajemník pro evropské záležitosti /ČSSD/
--------------------
Dobrý večer.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
A na dálku zdravím europoslankyni Ditu Charanzovou. Dobrý večer.

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně /ANO/
--------------------
Hezký večer.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
A zdravím taky předsedu výboru pro evropské záležitosti české Poslanecké sněmovny Ondřeje Benešíka.

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Dobrý večer ze Zlína.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
A Martina Kupku, místopředsedu Občanské demokratické strany a poslance. I vám dobrý večer.

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/
--------------------
Dobrý večer.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Panče Chmelaři, proč vláda nechala situaci zajít tak daleko, že Česko půjde před soud?

Aleš CHMELAŘ, státní tajemník pro evropské záležitosti /ČSSD/
--------------------
Vláda ji nenechala zajít takto daleko, vláda činila různé kroky na to, aby ať už na ty argumenty Evropské komise odpovídala nebo aby činila opatření například v třetích zemích nebo na hranicích, která by mohla řešit tu migrační krizi efektivně. To se zkrátka dělo, je to dlouhodobá pozice české vlády, je to patrně i pozice příští vlády, že musíme řešit ty věci v zemích původu a to tato vláda dělala a snažila se vyjednávat diplomaticky, aby to takto daleko nezašlo. Nicméně ten názor, právní názor komise byl ten, že zkrátka ten jeden úkon Česká republika nečinila a to bylo to vytváření nabídek nebo dělání nabídek právě na přijímání některých uprchlíků.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Takže jste nečinili dost ale, když je to takhle daleko.

Aleš CHMELAŘ, státní tajemník pro evropské záležitosti /ČSSD/
--------------------
Nečinil se jeden krok a ten konkrétní krok byla nabídka, aby někdo mohl přijít. Já uvedu jeden příklad, a to je příklad rakouský, kdy Rakousku učinilo podobnou nabídku jako my v roce 2016, akorát to učinili v roce 2017 až na výzvy Evropské komise, řeklo, že přijme 50 lidí, nepřijalo ani jednoho a stejně se vyhnulo vlastně tomu řízení, protože nabízelo ta místa, aniž by je přijímala, takže my si myslíme, že ten celý proces je do velké míry zmatečný a že opravdu v těch nějakých případných nápravných opatření, které by Česká republika mohla činit, tak by to nemuselo spočívat v přijímání uprchlíků, mohlo by to spočívat v jiných věcech. Ale to je samozřejmě k debatě s Evropskou komisí v tom roce a půl až 2,5 letech, kdy ten proces bude trvat.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Paní europoslankyně, jakožto představitelka končící vlády, ale vlastně zároveň i začínající vlády, jak je to možné, že se to dostalo takhle daleko, jak to, že česká vláda neudělala víc, aby tahle situace vůbec nenastala?

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně /ANO/
--------------------
Já dovolte mi, abych to spíš komentovala z pohledu europoslankyně, protože jsem nebyla součástí ani minulé vlády, ani budoucí vlády nebudu součástí, nicméně souhlasím s tím, co bylo řečeno, že ty kvóty prostě nedávají smysl, my se musíme rázně proti tomu, aby tady vznikaly nějaké povinné alokace, ohradit, protože ta praxe ukazuje, že nefungují drtivá většina členských států...

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Paní poslankyně, paní poslankyně, omlouvám se, já jsem se ptal, proč jste nečili tak, aby se tohle nestalo.

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně /ANO/
--------------------
Já říkám z pohledu europoslankyně já činím maximum pro to, aby europoslanci z jiných států chápali ty specificka České republiky. Každá země je jiná, každá země má svoji historii a každá země k této otázce přistupuje po svém. To, co s vámi souhlasím, ale ten dotaz není na mě, proč česká vláda, proč český premiér nečinil více. Je to o té komunikaci, je to o vyjednávání v Bruselu a tady asi jsme něco neudělali dobře. Pan státní tajemník sám ukazoval na příklad Rakouska, já můžu říct příklad Slovenska, které na svém území má jenom o 4 uprchlíky více a žádné žalobě nečiní. Takže je to o vyjednávání a tady jsme asi neudělali dostatek.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Pane Benešíku, stejná otázka.

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Tak já myslím, že z té diskuse, která právě probíhá, tak je evidentní, že se jedná opravdu o Kocourkov. Ty, ten relokační mechanismus je v podstatě na nic, on nemohl nikdy fungovat, nefunguje a pokud tedy Česká republika přijme 10, 15, 20 běženců a tím pádem se vyhne žalobě, tak to považuji za v podstatě skandální. To vůbec nic neřeší. Měli jsme přerozdělit, respektive komise chtěla přerozdělit 160 tisíc běženců, zatím bylo podle tohoto nefunkčního nebo špatně fungujícího mechanismu přerozděleno 30 tisíc po téměř 3 letech, takže já nevím vůbec, o čem se bavíme. Já si myslím, že premiér, nový premiér má poměrně dost munice na to, aby tady ten nesmyslný, nesmyslný postup Evropské komise zastavil nebo pokusil se zastavit, koneckonců jediný zástupce České republiky v Evropské komisi je Věra Jourová, což je jeho bývalá první místopředsedkyně z hnutí ANO, tak já doufám, že spolu komunikují a že nám pomůže také k nápravě.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Pane Kupko, je to chyba české vlády, anebo nehoráznost Evropské unie, že něco takového vůbec požadovala?

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/
--------------------
My jsme jasně řekli a nebyla to jenom česká vláda, ale byli to představitelé dalších politických stran, že ten povinný mechanismus kvót opravdu nefunguje, je nesmyslný, dokonce je v principu špatný. V České republice přeci fungují azylová řízení a na jejich základě se v České republice určitě už dnes pohybuje celá řada opravdu válečných uprchlíků, kteří si zaslouží ochranu. A na české vládě je a bude na té budoucí české vládě, aby se pokusila o těch argumentech přesvědčit partnery v Evropské unii a také, aby dokázala obhájit tu českou pozici a pokud se teď tady bavíme v podstatě o formálních argumentech, o formálních výtkách, protože pokud se opravdu jedná o přerozdělení nebo o azyl pro 60, 10, 15 uprchlíků, tak to přece není věc, o které by se ve skutečnosti mělo vážně debatovat. To opravdu jsme nepochybně schopni přijmout, pokud ale to bude probíhat na základě standardního azylového řízení a budeme v tomhle směru postupovat podle platných zákonů a budeme rozhodovat na základě toho, co Česká republika chce a na základě toho, jak posoudí konkrétní případy, individuální případy těch uprchlíků, a to je ten principiální spor.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Pane Chmelaři, jak může fungovat něco, co některé země, včetně České republiky, od začátků bojkotují, aniž by to vyzkoušely?

Aleš CHMELAŘ, státní tajemník pro evropské záležitosti /ČSSD/
--------------------
Nemusí to fungovat a může to fungovat, ale v tomhle případě i země, které se zasadily a velice se snažily o plnění a měly velký politický tlak na to, aby se plnilo, obrovské prostředky do toho byly investovány, tak se jim nepodařilo tu kvótu naplnit. Vlastně jediným státem, kterému se to podařilo plně, tak byla Malta, a to proto, že ten počet uprchlíků, který spadal pro Maltu, byl velice malý.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Četl jsem, 4 země že naplnily kvóty, to není pravda tedy.

Aleš CHMELAŘ, státní tajemník pro evropské záležitosti /ČSSD/
--------------------
Přiblížily se těm 100 %, ale nenaplnily je v tom daném čase, který na to měly.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
A ty ostatní to bojkotovaly, takže to nefunguje?

Aleš CHMELAŘ, státní tajemník pro evropské záležitosti /ČSSD/
--------------------
Ty ostatní to nebojkotovaly, ale ukázalo se že, i ty státy, které se velice snažily, investovaly do toho obrovské prostředky, takže to zkrátka nedokázaly a byly to i velké státy jako je Německo nebo Francie. Takže v tomhle smyslu je vidět, že ten systém se opravdu ukázal jako nefunkční. Já tady nechci opakovat ta čísla, ale 31 tisíc ze 160 tisíc těch alokovaných, tak to je, těch 31 tisíc je zhruba to, co přišlo za 1 týden někdy v červenci roku 2015 do Evropy. To opravdu nebylo to řešení. Řešení bylo například v té balkánské trase, tam jsme zastavili prakticky milion lidí potenciálně pro rok 2016. To řešení je na středomořské trase, kde se zastavily další stovky tisíc lidí, a to je to reálné řešení a teď ztrácíme opravdu čas tím, že se bavíme o něčem, co už vlastně ani členské státy nechtějí. Když se ptáte Řecka, když se ptáte Itálie, chtějí návratovou politiku, chtějí dohody s třetími zeměmi o návratu, chtějí ochranu hranic vlastně v Severní Africe a podobné věci.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Pane Kupko, má být Evropa připravena na to, kdyby selhala ta řešení, která tady pan Chmelař teď naznačil, ta nazvu je vnější řešení mimo Evropskou unii, kdyby to selhalo a sem opět se nahrnula vlna uprchlíků, má na to být Evropa nějakým způsobem připravena, co s tím bude dělat a jak na to má být připravena?

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/
--------------------
No, já jsem přesvědčený o tom, že ta příprava má spočívat především v tom, že napře pozornost k řešení těch problémů v místech konfliktů. To je přece nejlepší prevence a také bude stát nejméně...

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Pane Kupko, já se omlouvám, já jsem jasně položil podmínku, jak má být Evropa připravena na to, když tohle selže. Nikdo neumí vyloučit, že to selže a že ty lidi se do Evropy pohrnou. A já se ptám na to, jak má být Evropa připravena na tuhle situaci, pokud takové řešení máte v záloze.

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/
--------------------
Tak především se ukázalo, že Evropa je schopná tomu reálně čelit, že je schopná ty trasy opravdu zastavit a pomáhat uprchlickým táborům například v Turecku i v jiných místech a tam předcházet daleko větším problémům, které by potom čekaly Evropu, ale které by koneckonců postihly i ty, kteří sem míří. Tak přece to nelze jednoduše odbýt tím, že řekneme musíme tady vymyslet nějaký způsob buďto povinné relokace nebo jiného mechanismu, který potom vždycky bude vlastně jenom řešením už krizové situace. Na tu krizovou situaci máme v jednotlivých státech řešení, pokud by nastaly a jsem přesvědčen, že i my v České republice bychom to byli schopni zvládnout. Ale přece to, kam máme zaměřit pozornost, a já se omlouvám, že neumím lépe odpovědět na vaši...

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Že se ta řešení tedy nepoužila tedy před 2 lety.

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/
--------------------
Protože to bohužel Evropa tehdy nedokázala, protože také země, které představují, hraniční země...

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Vy jste řekl, že máte národní řešení, já se ptám, proč se nepoužila národní řešení?

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/
--------------------
Pro tu krizi, která by nastala, opravdu v té situaci, na kterou už nelze odpovědět jinak, ale my jsme přece také upozorňovali na to, že ten základ toho problému tvořily také ty opravdu hraniční země schengenského prostoru, které tomu nebyly schopny čelit, ale také se tomu v průběhu těch měsíců lépe naučily. Vzaly si příklad ze Španělska a z dalších států, kde to šlo lépe, čili je možné to řešit, je možné tomu předcházet. Není to tak, že bychom se museli vypořádat až s tou opravdu hraniční krizovou situací.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Pane Benešíku, stejná otázka na vás, prosím, ne odpověď musí se to řešit venku, ptám se na situaci, kdyby to selhalo, což nikdo neumí dnes vyloučit, kdyby toto řešení selhalo. Jak má být Evropa připravena na případnou další vlnu?

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Zejména zastavením těch tras a kontrolu na hranicích. Já jsem byl před rokem a půl na služební cestě v Bavorsku, kde jsem navštívil záchytné tábory a čísla mluvily naprosto jasně. Většina těch běženců, kteří nebo migrantů, kteří se tam vyskytovali, tak ani v Německu, které má podstatně liberálnější azylovou politiku, ten azyl tam nedostává. Jinými slovy, to jsou ekonomičtí migranti. Pokud Německo, Švédsko, Francie si chce řešit své demografické problémy tím, že přijímá migranty, tak ať to dělá, ale ať to řešení nenutí České republice. Takže z mého pohledu možná vás neuspokojím, ale skutečně hlídat hranice, vnější hranice Evropské unie, spolupracovat se státy, kde je ten první záchyt, jako je Turecko, Jordánsko a těm lidem pomáhat tam, popřípadě zřizovat další tábory, další záchytná centra, pokud možno mimo Evropu, a tam tu selekci dělat. Ne si nechat do Evropy pustit miliony lidí, kteří o sobě tvrdí, že jsou uprchlíci a pak zjistíme, že 60, 70 % z nich žádní uprchlíci nejsou. A my nákladně, anebo vůbec nejsme schopni ty lidi dostat nazpátek.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
O mé uspokojení opravdu nejde, pane Benešíku, ptám se na konkrétní řešení na konkrétní odpovědi tak, jak je předkládáte. Stejná otázka mířící na paní Charanzovou.

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně /ANO/
--------------------
Pokud se ptáte tedy, já si myslím, že měli jsme si vzít a doufám, že Evropská komise to konečně teď pochopila, nějakou lekci z toho, co se tady před 2 lety stalo. Teď, když vidíme na těch statistikách, myslím, že ty kroky, které se podnikají, nejsou tak rychlé, jak já bych si přála, nicméně jsou učiněny, vedou k tomu, že za minulý rok došlo k razantnímu snížení počtu migrantů v Evropské unii. Ale souhlasím naprosto s tím, co říkal pan Benešík, že je potřeba řešit tyto problémy v zemích původu, musíme zasáhnout proti pašerákům, musíme zrychlit procedury, pokud ty lidi nějakým způsobem žádají o azyl, abysme rychle oddělili ty ekonomické migranty od těch, kteří mají nárok na azyl, a tady musí fungovat rychlá návratová politika, což myslím, že je v tuto chvíli jedno z těch slabších mít.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Pane Chmelaři, proč se tedy v Evropě znovu přemýšlí o nějakých kvótách? Ono už se tomu neříká kvóty, většina zemí to nechce, ale stejně se zase posuzuje nějaký trvalý relokační mechanismus, který má mít nějaké výjimky u studujících nebo respektive u těch, kteří tady kdysi studovali, kteří tady mají rodinu. Je to trochu složitější, ale v principu každé zemi se přidělí nějaké číslo, tak proč o tom Evropa zase přemýšlí?

Aleš CHMELAŘ, státní tajemník pro evropské záležitosti /ČSSD/
--------------------
Já se jenom velice krátce vrátím k těm nástrojům, které máme, protože tam nepadl jeden zásadní a tím je právě návratová politika. My jsme teď zahajovali...

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Paní Charanzová to říkala, ano.

Aleš CHMELAŘ, státní tajemník pro evropské záležitosti /ČSSD/
--------------------
... v Pobřeží slonoviny, ano, to je pravda, ale nezaznělo vlastně do detailu, jaký má reálně potenciál. My jsme minulý týden zahájili projekt v Pobřeží slonoviny, který pouze v objemu nějakých 2 milion euro může zajistit návrat až 15 tisíc lidí z Evropy. To je polovina toho celého mechanismu prakticky pro projekt, který má trvat rok a je to polovina toho celého řešení, toho, co nás tady stojí opravdu velké peníze a opravdu dlouhý čas debatovat jako je právě ten relokační systém. A vy máte pravdu, že co se...

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
To je budoucnost, přesně tak. Proč znovu kvóty?

Aleš CHMELAŘ, státní tajemník pro evropské záležitosti /ČSSD/
--------------------
Vy máte pravdu, že ty návrhy se zde objevují, je to nějaká idee, fix, je to nějaká utkvělá myšlenka některých, ale opravdu jenom některých úředníků z Evropské komise a je to utkvělá myšlenka možná ještě některých politiků...

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Takže to je mrtvá myšlenka víceméně?

Aleš CHMELAŘ, státní tajemník pro evropské záležitosti /ČSSD/
--------------------
Když se podíváte na ten návrh estonského předsednictví právě k té reformě evropského azylového systému, tak tam vidíte, že ta myšlenka tam prakticky není přítomna vůbec. Když se podíváte na analytické materiály, které jdou z Evropské rady, ze sekretariátu Evropské rady od předsedy Evropské rady, tak ten, ten systém nazývá nefunkčním, neefektivním a rozdělujícím Evropu, takže opravdu ta vůle tam není. Je pravda, že Evropská komise pokračuje v určitém procesu, to je její povinnost, ale my musíme vytvářet určité politické prostředí na to, aby, aby to nemuselo pokračovat.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Dobrá, uvidíme. Evropa má být federace a komu se to nelíbí, tak má jít pryč. To říkala lídr německé sociální demokracie Martin Schulz. Pojďme si poslechnout.

redaktor /citace: Martin SCHULZ, předseda německé sociální demokracie /SPD// /Zdroj: ČTK, 7. 12. 2017/
--------------------
"Chci, aby existovala evropská ústavní smlouva, která vytvoří federální Evropu. A až ji budeme mít, musí být předložena ve členských zemích. A kdo pak bude proti, ten půjde z Evropské unie pryč."

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Začnu u pana Benešíka tentokrát. Má být Evropa federací? A budeme se případně takové federace jako Česká republika účastnit?

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Já si osobně myslím, že evropská integrace musí být pozvolná a musí být taková, jakou jednotlivé členské státy chtějí. My jsme do Evropské unie vstupovali za určitých podmínek a myslím si, že Česká republika tyto podmínky dodržuje. To, co si myslí pan Schulz, pan Schulz je normální sociální inženýr, jako z mého pohledu já vůbec nevím, jestli bych měl jeho šílené bláznivé nápady, které, který jste tady prezentoval, jakkoliv komentovat. Koneckonců pan Schulz dovedl sociální demokracii v Německu k nejhoršímu výsledku snad od 2. světové války a to mluví za vše, takže ano, bavme se o tom, že Evropa má být velká ve velkých věcech, například v ochraně vnějších hranic, v obchodu, ve spolupráci tak, jak si to jednotlivé země nastaví, a má být malá zase ve věcech, které si jednotlivé členské státy nebo dokonce nižší složky těchto států jsou schopny řešit efektivněji. Mně se ten názor a návrh pana Schulze v podstatě téměř ani nechce komentovat. Víte, ještě bleskově vám řeknu, před brexitem, když jsem mluvil se svými britskými kolegy, kteří podporovali vystoupení Spojeného království z Evropské unie, tak ty se zaujetím poslouchali pana Schulze a říkali, ať jenom, prosím, do Velké Británie jezdí co nejčastěji a co nejvíc přesvědčuje lidi ve Spojeném království, abysme, aby Spojené království nevystupovaly z Evropské unie, protože pokud takovýto člověk se svými názory to bude ve Velké Británii prezentovat, tak samozřejmě podpoří nás ve velkém, kteří z té Evropské unie chceme vystoupit, a myslím si, že panu Schulzovi s jeho sociálním inženýrstvím se to opravdu povedlo a jemu podobným.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Pane Kupko.

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/
--------------------
No, je to zjevně medvědí služba Evropské unii. Taková vyjádření totiž samozřejmě spíš přinášejí opak toho, co možná chtěl dosáhnout pan Schulz. Já myslím, že tady je opravdu na místě, aby se Evropská unie naučila dělat méně věcí a dělat je prostě lépe, aby opravdu dokázala lépe odpovídat na potřeby lidí, kteří žijí v jednotlivých členských státech a aby je nesvazovala víc, než je nezbytně třeba, aby dokázala také významně zeštíhlet z hlediska byrokracie a ta cesta určitě není k tomu, že tady se najednou bude všem vnucovat nějaká ještě tužší integrace. Myslím, že naopak správná cesta vede k tomu, že se víc možností, víc pravomocí vrátí jednotlivým státům a zachová se soudržnost Evropy jako kontinentu. V okamžiku, kdy se začne hovořit o federaci, o evropské armádě a o dalších nástrojích integrace, tak se Evropa naopak oslabuje.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Paní Charanzová, má být Evropa federace, má se toho Česká republika účastnit?

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně /ANO/
--------------------
Tak já spíš vnímám ten výrok pana Schulze možná taková jako soutěž s francouzským prezidentem, kdo dál dojde v těch svých myšlenkách o Evropě. Musím říct, že to rozhodně na úrodnou půdu nepadne. Už slyšíme kritiku i v samotném Německu. Ono už jsme zkusili tento projekt zhruba před 10 lety, kdy se psala ústava Evropské unie a
právě země jako třeba Francie a Holandsko to razantně odmítly, a to bylo v době, kdy si dovolím tvrdit, že Evropa byla v lepší kondici, než je v tuto chvíli, takže jsou to možná nějaké, bych řekla, vstupy do vnitropolitické německé debaty, ale rozhodně to není téma, které by se teď aktuálně řešilo na půdě Evropské unie.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Pane Chmelaři, vím, že jste reprezentant vlády končící, přesto ten úřad pracuje, předpokládám, připravuje se nějaké stanovisko do budoucna k této záležitosti?

Aleš CHMELAŘ, státní tajemník pro evropské záležitosti /ČSSD/
--------------------
Tato záležitost je opravdu vnitropolitická a německá, takže si nemyslím, samozřejmě má nějaké dopady na evropskou debatu. Na druhou stranu se jedná o určité kritické období i pro sociálnědemokratickou stranu v Německu, přichází s novými myšlenkami, je to na druhou stranu iniciativa jednoho člověka. Nechci to ale snižovat samozřejmě, nechci útočit nějak osobně na pana Schulze, je to věc, kterou sdílí mnoho lidí v Bruselu, mnoho lidí v Evropském parlamentu, možná mnoho lidí v Evropské komisi, takže je to nějaká myšlenka reálná, ale myslím si, že zde velice by bylo platné podívat se na skutečnost, to znamená podívat se na nálety mezi obyvateli, podívat se na to, jak některé myšlenky ještě dodnes vlastně ne úplně doputovaly ty integrační k velké části populace a být v tomhle trošku realističtí. On je to hezký sen mít nějaké spojené státy evropské, být velkou, silnou zemí vlastně na světové, na světové úrovni, to je moc hezká představa, ale chtělo by to trochu smyslu pro skutečnost tak, jak je v jednotlivých členských státech a nejenom v jednotlivých členských státech mimo Německo, ale i v Německu, protože pan Schulz o této věci nemluvil před volbami, velice málo vlastně mluvil o Evropské unii vůbec před volbami a teď přichází s takovouhle myšlenkou. Je to myšlenka.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Poprosím velice stručné odpovědi na závěr, pokud možno jenom ve formě ano ne, půjde-li to, moc o to prosím. Začnu u pana Kupky. Bylo-li by to někdy na stole tato otázka, mělo by se o tom rozhodovat v referendu?

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/
--------------------
Já myslím, že to nesmí dojít tak daleko, že se Evropa nesmí vydat tímhle směrem a že musí sázet na to, že prostě jednotlivé státy budou žít spolu, ale také v konkurenčním boji, který je pro Evropu zralý, který je u kořenů evropské kultury a tradice.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Pan Benešík.

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Já si myslím, že skutečně to je, to je, to je vize, ke které podle mého názoru v nejbližší době nemůže dojít, ale v případě, že by došlo k tak hluboké integraci jako jak evropská federace, tak si myslím, že by se k tomu měli opravdu vyjádřit občané. Netvrdím, že zrovna v referendu, ale například prostřednictvím své volby politických stran, které toto budou buď prezentovat a prosazovat, anebo naopak se proti této myšlence postaví. Každopádně si myslím, že to je výsostné právo občanů. My jsme nevstupovali do takové Evropské unie a nemyslím si, že občané v současné chvíli takovou Evropskou unii chtějí.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Paní Charanzová.

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně /ANO/
--------------------
Tak já se taky myslím, že to není opravdu téma aktuální, které bysme měli v tuto chvíli řešit. My jsme v referendu rozhodovali o vstupu do Evropské unie, pokud budeme měnit Evropu, tak jsme ji měnili prostřednictvím různých smluv a tam jsme nechávali na zvolených zástupcích, aby poté schvalovali tyto změny. A já si myslím, že je to naše tradice v Česku a že bysme u ní měli zůstat.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Pane Chmelaři.

Aleš CHMELAŘ, státní tajemník pro evropské záležitosti /ČSSD/
--------------------
Já si myslím, že na to rozhodně není čas, protože ta debata vlastně téměř neproběhla a mohlo by to více rozdělit Evropu, než ji spojit tak, jak si vlastně původce té myšlenky myslí.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Dámo a pánové, vám všem děkuji za účast v Událostech, komentářích. Na shledanou.

Aleš CHMELAŘ, státní tajemník pro evropské záležitosti /ČSSD/
--------------------
Na shledanou.

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně /ANO/
--------------------
Na shledanou.

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Na shledanou.

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/
--------------------
Na shledanou, díky za pozvání.